Informace pro chataře z obecního úřadu

V okolí Hluboček byl zaznamenán enormní nárůst případů klíšťové encefalitidy, v období 2006 - 2010 celkem 12 případů. Tento stav zřejmě souvisí s rozsáhlou těžbou v lesích v okolí Hluboček v minulém desetiletí a následným zarůstáním a zalesňováním vytěžených ploch.

Je tedy vhodné občany o této skutečnosti informovat a seznámit je s možnou ochranou, zejména pokud navštěvují lesy v okolí Hluboček, Mariánského údolí, v okolí sídliště Dukla, za Kovákovem, okolí chatových osad Vinohrádky a v okolí Velké Bystřice. Dále je nutné si uvědomit, že zvěř, domácí zvířata (zejména kočky) a ptáci mohou zanášet infekční klíšťata z ohnisek i do zeleně v blízkosti lidských obydlí.

Klíšťata přenáší dvě závažná onemocnění

Klíště obecné přenáší v našich podmínkách dvě závažná onemocnění klíšťovou encefalitidu a Lymeskou borreliózu. Zhruba 9 % klíšťat vykazuje pozitivitu na přítomnost borelií, původců Lymeské borreliózy. Pozitivita na přítomnost viru klíšťové encefalitidy je mnohem nižší obvykle bývá do 1 % a to v přírodních ohniscích. Informace o těchto infekčních onemocněních a o možné prevenci najdete na webových stránkách Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje. Podrobné informace o nemocech přenášených klíšťaty jsou na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Aktivita klíšťat je předpovídána Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem.

Klíšťová encefalitida

Jedná se o typickou nákazu s přírodní ohniskovostí. V roce 2010 bylo z ČR hlášeno 589 z toho v Olomouckém okrese 10 případů včetně 2 případů z Hluboček (Vinohrádky). Za posledních 5 let bylo z katastru obce Hlubočky hlášeno 12 případů onemocnění, což je nejvíce na jednu obec za 40 let, co se výskyt tohoto onemocnění na Olomoucku sleduje.

Toto onemocnění je virového původu, takže zde není možnost účinné léčby. Závažnost průběhu tohoto onemocnění závisí na fyzickém stavu pacienta a na stavu jeho imunitního systému. Toto onemocnění je provázeno závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi, zejména u starších lidí, proto by se zejména tito lidé měli chránit očkováním, pokud jim hrozí riziko nákazy.

Onemocnění probíhá ve dvou fázích. První fáze nastupuje většinou 7-14 dní po přisátí klíštěte. Tato fáze připomíná je charakterizována netypickými chřipkovitými příznaky. Projevuje se několikadenním zvýšením teploty až horečkami, bolestmi hlavy, malátností, nevolností případně i bolestmi v kloubech.

Druhá fáze se dostavuje po zhruba týdenním (4-10 dní) klidovém období, kdy se pacient cítí zcela zdráv. Nastupuje většinou prudce vysokými horečkami a v různé intenzitě se rozvíjí příznaky postižení centrálního nervového systému: bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě, svalový třes. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.

Těžký průběh onemocnění bývá zejména u starších lidí nad 60 let věku. U všech pacientů je nezbytný klid na lůžku a podpůrná léčba (vitamíny atd.). Toto se zanedbává především v klidovém období po první fázi onemocnění, kdy je nutné se vyvarovat jakékoliv zátěži. Klid, podpůrná léčba (vitamíny atd.), nevysilovat se, hodně spát je vhodné uplatňovat i jako prevenci po nálezu přisátého klíštěte a to v době cca 2 až 3 týdny. U fyzicky odolných jedinců, zejména u dětí, se druhá fáze onemocnění mnohdy ani nemusí dostavit. Klíšťovou encefalitidou lze onemocnět pouze jednou za život.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Dlouhodobou odolnost proti této nemoci lze navodit i aktivní imunizací tj. očkováním. Očkování se sestává ze tří dávek. Očkovací látka obsahuje oslabený vir klíšťové encefalitidy, proto je nevhodnější doba pro očkování zimní období do konce března, kdy je vyloučena možnost současné akvirace funkčního viru nákazy z přírody. První dvě dávky se aplikují většinou měsíc po sobě. Po druhé dávce je již zajištěna ochrana na následující teplou sezónu. Třetí dávka se aplikuje další zimu. Přeočkování se doporučuje provádět jednou dávkou zhruba každých 5 let.

Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazené státem. Jedna dávka stojí od 350 Kč. Některé pojišťovny svým pojištěncům část nákladů na očkování hradí, proto je vhodné se na toto informovat u svých pojišťoven.

Lymeská borrelióza

Oproti klíšťové encefalitidě se vyskytuje prakticky všude, kde jsou klíšťata a její výskyt je asi 10x častější. V roce 2010 bylo v ČR hlášeno 3 588 případů. V ohniscích klíšťové encefalitidy je proto nutné vždy počítat i s tímto onemocněním. Lymeská borrelióza má časné a pozdní stadium onemocnění.

Typickým příznakem časného stadia je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objevuje v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhovitě zvětšuje až na desítky centimetrů a uprostřed bledne až vznikne jakýsi červenavý prstenec s výbledem uprostřed. Skvrna je nebolestivá, může měnit tvar i polohu, odtud její název. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Někdy jsou kožní projevy časného stádia i nezřetelné.

Pozdní stadium má chronický průběh a nastupuje za více než 6 až 12 měsíců. Projevuje se postižením kloubů, kůže nebo nervového systému, podle toho o jaký kmen borrélie se jedná. Rovněž borrelióza bývá v některých případech provázena závažným klinickým průběhem a přetrvávajícími zdravotními obtížemi, a to zvláště tehdy, není-li včas léčena. Protože se jedná se o bakteriální infekci, lze ji v časných fázích účinně léčit antibiotiky. U Lymeské borreliózy dosud není možnost navození ochrany očkováním.

Ochrana před napadením klíštětem

Klíšťata se vyskytují většinou v listnatých nebo smíšených lesích, v lesoparcích, zvláště v jejich travnatých a křovinatých částech, nalezneme je i v městských parcích, na březích rybníků aj. Nejpříznivější podmínky pro výskyt klíšťat a koloběh viru klíšťové encefalitidy poskytují mladé lesní porosty, kde vzrostlejší stromky poskytují úkryt větší zvěři a zároveň se v nich vyskytuje dostatek travin a jiné husté vegetace, která umožňuje silné osídlení hlodavci, dalšími zvířaty a ptactvem. Proto je vhodné se těmto porostům pokud možno vyhýbat a v jejich okolí dbát zvýšené opatrnosti.

Klíšťata číhají nejčastěji na stéblech trávy a jiné vegetaci zhruba do výšky okolo 0,5 metru. Při pobytu v přírodě je každý člověk vystaven nebezpečí, že se klíšťata zachytí na jeho kůži nebo oblečení. Poté lezou po těle a hledají vhodné místo k přisátí. Čím déle je klíště přisáto, tím větší je riziko přenosu viru klíšťové encefalitidy a borrelií.

Pokud chceme předejít přichycení klíštěte, měli bychom v přírodě nosit hladké oblečení světlé barvy s dlouhými nohavicemi a rukávy, které by mělo přiléhat k zápěstím a kotníkům, kalhoty nosit zastrčené do vyšších bot apod. Nohavice kalhot a obuv je dále vhodné před vstupem do porostu ošetřit repelentem.

Nejdůležitější prevencí nákazy však je - po každém návratu z přírody a večer pečlivě prohlédnout pokožku těla a vždy co nejdříve klíště odstranit. Pokud se nám podaří odstranit všechna klíšťata ještě týž den, riziko onemocnění klíšťovým zánětem mozku je prakticky nulové, protože klíštěti trvá poměrně dlouhou dobu, než pronikne kůží, zacementuje se v rance a začne sát.

Odstranění klíštěte

Čím déle je klíště přisáté, tím je riziko infikování nákazou větší a klíště se hůře odstraňuje, proto je nutné odstranit klíště vždy co nejdříve. Před manipulací s klíštětem je nutné ranku s klíštětem dezinfikovat nejlépe jodisolem. Klíště se odstraňuje nejlépe uchopením co nejblíže kůže a vikláním popř. i jemným kroucením. Použít k tomu můžeme např. pinzetu, vlásenku apod.

Na klíště bychom neměli sahat přímo holými prsty. Při vytahování se dbáme na to, aby se klíště nepřetrhlo. Po odstranění klíštěte ranku opět vydezinfikujeme jodisolem. Pokud se klíště přetrhne, musíme ranku i se zbytkem těla klíštěte vydezinfikovat jodisolem a teprve potom se můžeme pokoušet dál odstraňovat zbylé části klíštěte. Při odstraňování klíštěte je nutné pamatovat na to, že obsah klíštěte je také infekční, proto ho nerozmačkáváme v prstech a jsme vždy opatrní i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat.